Jak já tomu Sobotkovi jeho pozici nezávidím ...

Česká strana sociálně demokratická. Zajímavá strana ne? Její kořeny sahají až do habsburského Rakouska starého Procházky. I za velký války mu zůstala plně loajální odmítajíc jakoukoli odbojovou činnost. A přesto byla v nově zrozené republice jednou z nejsilnějších stran. Jen kdyby ji v časech jejího rozmachu pak nepotkaly ty vnitřní rozkoly vedoucí ke vzniku komunistické strany. Za druhý války se naopak na odboji podílela. Ale co čert nechtěl, po válce ji opět prolezlo tolik rudě orientovaných práskačů a parazitů, že to dopadlo, tak jak to dopadlo. Ani dnes mi nepřijde, že by strana jako taková dokázala zastávat nějaké jednotné postoje. Jako by snad vnitřní rozkoly byly socanům dány osudem.

Její předseda sice všechny ujišťuje, že je vše v naprostém pořádku, ale stejně se obávám, že se pod ním třese židlička. Vždyť kolik spekulací o jeho setrvání v čele sociální demokracie se v posledních dnech vyrojilo. Jeden z bývalých předsedů a současný prezident stranu špiní, kdykoli se mu to jen nabídne. A ačkoli nám mnohdy o morálce kážou, hradit vlastní dluhy se jim také moc nechce. Prý by je to mohlo zruinovat. Asi si taky půjčím a nebudu to vracet, poněvadž by se mi pak nemuselo příliš dařit. Pravda, dluhy jsou jim vůbec jaksi blízké. I v časech ekonomického růstu neváhají nastavit schodkový rozpočet. Však on to jednou někdo zaplatí.

Především se mi však nezdá, že by strana vystupovala navenek jako jedno hnutí. Řekne-li se TOPka, každý si hned vybaví knížeho Kalouska a Kalouskovo kníže, zmíním-li ANO, ihned mi vyskočí na mysl Andrej Babiš, SPD = tolik zbožňovaný Tomio, Národní demokracie - Bartoš a ten jeho věčně nas*aný tlučhuba co ho sebrali kdoví kde ... a dalo by se pokračovat. Sociální demokracie však zůstává stranou mnoha tváří. A co tvář, to postoj dráždící jinou skupinu obyvatel.

Jiří Dienstbier - ministr pro lidská práva, který to s těmi právy asi už trošičku přehání. Jeho výroky na obhajobu islámu zajisté dráždí všechnu tu islamofóbní většinovou společnost. Jeho pohádky o hodných a pracovitých Romech naopak dokáží rozproudit krev všem těm, kteří mají s "nepřizpůsobivými" spoluobčany úplně jiné zkušenosti. Především však jeho touha po volebním právu pro cizince musela v současné době znechutit jeho obličej hodně lidem.

Milan Chovanec - ministr vnitra, jemuž je připisována ona rychlá a nechvalně známá reorganizace policie. Najednou má mít politik opět více moci pod palcem. Přístup k informacím. Bude vědět, co se kdy a kde šustne. Co se vyšetřuje. A může snad i rozhodnut, co se vyšetřovat nemá. Nemusí být již tolik opatrní. Nemusí se bát, že jim muži zákona na něco přijdou a odkážou je na nějaký čas do věčných lovišť. Mnohé musí napadnout otázka: "Co má být veřejnosti utajeno? Po čem si nepřejí, aby se pátralo?" Někdo si naopak uleví, že další centrum moci bylo prozatím vyfouknuto Babišovi přímo před nosem. Ale na jak dlouho?

Koho jmenovat dál? Všechny? Jen někoho? Nebo nikoho? Co takový Zaorálek? Sympatický chlapík. Ostravak!!! Kratky zobak se u něho nezapře. Hned sem to na synkovi v DVTV poznal. Úžasný rozhovor. Zcela střízlivé postoje a názory. Pan Zaorálek bude asi ministrem zahraničí, kterému nemůžu nic vytknout. Jednat s lidmi umí. A postoj strany ke kauze Čapí hnízdo také docela dobře vysvětlil. Být pro mě ČSSD právě jeho postojem, nemám asi problém vhodit lístek do urničky.

Ale co takový Škromach. Nebo teprve Hašek? Skandálníci, kterých se měla strana už dávno zbavit. Proč tak neudělala? To jim Haškovo lhaní, které řeší snad jen výmluvami a omluvami bez jakýchkoli výčitek svědomí nevadí? Však se jim to taky ve volbách si myslím pěkně vymstilo.

Co předseda strany? Člověk, který se v parlamentu snad už narodil. Bohuslav Sobotka - premiér, kterému jeho pozici vůbec nezávidím. Na jedné straně zahraniční závazky k našim partnerům, na druhé straně nevděčný dav. Z jedné strany roztahující se Babiš, který si myslí, že mu projde vše. Na druhé straně TOPka hrající si na kontrolní orgán a bojovníky za svobodu. Nepěkná pozice. Kličkovat a vyhovět všem nemůže být vůbec jednoduché. A přitom on se Bohoušek tolik snaží. 

Dokázal se distancovat od populistických výroků a extrémistických postojů malých stran, což si nedokáže odpustit ani ten nejvyšší - ta veliká tří bradatá ropucha okupující Pražský hrad. A nejedná se pouze a výsadu pana veleprezidenta a jeho hlásné trouby nevidící si na špičku nosu Ovčáčka čtveráčka, davů, magorů od SPD a Národní demokracie a jim podobných partají. Už i jeho koaliční partner, náš ministr financí, se ohání proti tradičním stranám, médiím, novinářům a proti všemu přirozenému i nepřirozenému. 

Bohuslav Sobotka i přesto na mezinárodní scéně vystupuje jako státník zcela střízlivého rozumu uvědomující si zájmy země navzdory řevu méně vzdělaných mas majících jen omezený rozhled. Dává si pozor co říká, jak se chová. O nějaké honbě za hlasy na účet migrace u něj nemůže být snad ani řeč. S těmi kvótami to nakonec vymyslel taky v celku chytře.

Jak zabránit usidlování nežádoucích živlů, o nichž nic nevíme, a zároveň ukázat, že jsme prozápadně nakloněnou zemí, které nešla do Unie pouze vyžrat dotace bez ochoty pomoci druhým v těžkých časech? Co třeba tak, že odmítneme přísun nám neznámých osob, které ani o pobyt v naší zemi nestojí, ale zavážeme se pomoci stejnému množství osob, které si sami prověříme a vybereme z těch, kteří o to stojí? Jenže tento rozdíl nevděčný dav nevidí. Neuvědomuje si ho. Nebo jej vidět nechce. Nadále tak premiéra viní třebas i z vlastizrady. Jak silná slova. 

Přitom pan Sobotka nás i naše zahraniční partnery neustále ujišťuje, že na prvním místě je bezpečnost naší země. A nedělá se pro ni málo. Hlídkuje se na hranicích, nádražích, v obchodních centrech a všude, kde se to jeví jako důležité. Stejně tak i nově zavedené kurzy a cvičení s armádou pro veřejnost mají jakýsi bezpečnostní charakter. Jenže to opět nikdo nechce vidět. A kdykoli Bohuslav Sobotka pronese, že nám žádné nebezpečí nehrozí, dostává se jeho slovům opravdu nepěkné kritiky.

A co má tedy podle vás dělat vy všichni internetové experti přes islám, mezinárodní právo a boj s terorismem? To má zbytečně strašit lidi? Myslím, že i kdyby nám nebezpečí hrozilo. nemůže tato slova nepronést. Nebo má jít do televize a prohlásit "Dne toho a toho bude proveden teroristický útok tam a tam?" A proč rovnou nevzkázat potencionálním atentátníkům, že o nich protiteroristická jednotka ví a že po nich zrovna jde? Uvědomuje si vůbec někdo, že to, že se u nás nic nestalo, může být i zásluhou skvělé práce našich bezpečnostních složek, které tak mohly v čas zabránit neštěstí, aniž my bychom o tom věděli?

Panu Sobotkovi opravdu nezávidím tento postoj, kdy se musí pokoušet vyjít všem nějakým způsobem vstříc. Zatímco doma je nenáviděn jako ten, kdo chce migranty přijímat, v zahraničí je tomu přesně naopak. Jaký to paradox, že zatímco u nás se lidé třesou před muslimy, venku jsme svým odmítavým postojem známí.

Do toho všeho pak musí neustále kličkovat před Babišem lačným po moci. Kdykoli se vládě něco podaří, Babiš to dokáže prodat jako svou zásluhu. Kdykoli se něco nedaří, okamžitě neváhá ukázat na své neschopné partnery ve vládě. Když se mu něco nelíbí, okamžitě začne vyřvávat to své "AntiBabiš". Přitom si však Andrej Babiš myslí, že díky tomu, že je se soc-dem v koalici, bude si moct dělat cokoli, a nikdo mu na to nic neřekne. Jakmile tedy dojde k nějakému skandálu a nastane situace, že novináři, lidé či Kalousek začnou na daný problém poukazovat a vláda k němu musí zaujmout stanovisko, okamžitě tak začne Sobotku vinit ze zrady, ze snahy zbourat koalici. Ach, jak mi to připomíná poukazování na snahu o zničení národní fronty.

Přitom kdyby měla sociální demokracie zájem o rozpad fungující vlády, jednala by zjevně úplně jinak. Takto jen poukazuje na věci, které se jí nelíbí. Nepřechází je však ani se zavřenýma očima. Pro Kalouska a Štětinu je to opět málo. Podle Babiše si však Sobotka pro změnu dovoluje až příliš mnoho. Jaký to paradox. Jak já mu toto postavení nezávidím. Ať udělá cokoli, najde se někdo, komu se jeho kroky, postoje, slova nelíbí.