Otevřený "dopis" pro pana Andreje Babiše

Když jsem zhlédl vyjádření pana Babiše k 17. listopadu, nedalo mi to, a rozhodl jsem se mu poslat zprávu. Říkám si však, proč ji neuveřejnit i zde. Jednak obsahuje klíčové myšlenky a rád bych i ukázal, že to jde i slušně.

Vážený pane ministře,

přeji Vám pěkný sobotní podvečer a dovolte mi, abych se vyjádřil k Vašemu vyjádření ze dne 17. listopadu 2016, které začínáte slovy: "V naši společnosti se někteří lidi snaží vyvolávat dojem, že je ohrožena svoboda a demokracie," přičemž se snažíte toto tvrzení vyvrátit a upozorňujete na projevy demokracie v naší společnosti. Zamyslím-li se však nad Vašimi slovy, docházím k závěru, že o demokracii máte jen jakousi mlhavou představu. 

"Určitě svoboda a demokracie není ohrožena, není pravda, že by byla ohrožena. Příští rok máme volby do sněmovny. Takže lidi můžou volit poslance a vládu. Můžou změnit, pokud se jim nelíbí poslanci nebo vláda, tak mají příležitost příští říjen je změnit. A to je ten projev demokracie. Taky mají možnost změnit prezidenta, další rok 2018 je přímá volba. To je projev demokracie. A hlavně projev demokracie je, že ty ostatní, který mají jiný názor, akceptují názor většiny." pronesl jste, jako kdyby snad demokracie nebyla ničím jiným, než možností volit. Jako by naším jediným právem bylo jednou za pár let si zvolit, koho chceme v čele státu. Jako bychom neměli právo se nadále vyjadřovat k tématům, která nás pálí. Dále pak už následovala jen Vaše agitka o boji s těmi špatnými, kterými jsou všichni ostatní a vyjádření k oslavám z 28. října. 

Omlouvám se, ale Váš výklad demokracie mi opravdu vyznívá, jako by demokracie byla pouze tím, že si jednou za pár let zvolíme své zástupce, kterým vkládáme do rukou veškerou moc nad naší zemí, našimi životy a našimi osudy. Tyto zvolené vládce pak musíme všichni bezmezně poslouchat ve všem a měli bychom jen držet ústa a k ničemu se nevyjadřovat. Jen se přizpůsobovat, neboť vláda byla zvolena větším počtem lidí. Pokud se nám něco nelíbí, tak máme sice možnost po pár letech zvolit jiné zástupce lidu. Do té doby bychom však měli jen mlčky přijímat vše, na čem se takto zvolená vláda usmyslí. Tento pohled na demokracii je pravda zřejmě velice rozšířený, avšak je naprosto zcestný.

Demokracie je mnohem složitějším procesem. Demokracie, pravil prezident Masaryk, je diskuse. Je diskusí všech se všemi. Diskusí, si myslím já, která by měla zohledňovat všechny požadavky všech vrstev národa, všech obyvatel této země. Je to složitý proces zdlouhavých a konstruktivních diskuzí vedoucích ke kompromisům, přičemž každý musí na svých postojích nakonec vždy nějakým způsobem ustoupit. Jen tak můžeme dojít k řešením, která budou vyhovovat všem. Právě dík diskuzi můžeme nalézt shodu, témata, na nichž se shodneme. A právě tyto body by pak měli být základními stavebními kameny v dalších jednáních.  

"Je důležité, když se vladař umí obklopit moudrými a vzdělanými rádci, když umí nejen útočit, ale i ustupovat," pravil například již Karel IV.

Jenomže právě diskuze je něco, čeho Vy, jak koukám, nejste vůbec schopen. Kdykoli vystoupíte někde v televizi, kdykoli se ke mě dostane nějaká debata, vidím jen překřikování a neústupný postoj. Nezdá se mi, že by jste s prominutím naslouchal svým oponentům a pokusil se s nimi dohodnout na schůdném řešení pro všechny. Ani v televizních debatách, ani v parlamentu, ani při prosazování vlastních zákonů, které musí projít přesně tak, jak vy navrhujete. Byl jste přeci zvolen a tak máte v rukou veškerou moc, kterou Vás lid obdařil. Do dalších voleb by však měli všichni ostatní mlčet. Jenomže stejně tak demokraticky byli zvoleni i Hitler, Gottwald, Erdogan nebo Putin. Nechci Vás s nimi v žádném případě srovnávat, to chraň Bůh. Ale posuďte sám, zda to byli nebo jsou dobří demokrati, i když vzešli z voleb.

"Demokracie není jen státní a administrativní forma, nýbrž názor na život a na svět," můžeme se dočíst v Masarykových knihách. Je především procesem, na němž se podílí všichni. Každý občan této země. Jeden každý z nás má právo podílet se na budování této země. Každá aktivita vedoucí k lepší společnosti, každá iniciativa poukazující na nekalé praktiky, každá snaha a každý čin každého občana je tou drobnou, tou mravenčí prací pro národ, o které mluvil president Masaryk. Právě veškeré aktivity společnosti jsou tou tolik nepochopenou občanskou společností, o které se v souvislosti se 17. listopadem tolik hovoří.

Volbami demokracie nezačíná, ani nekončí. To je jen velký omyl, kterému nemalá část společnosti bohužel věří. V demokracii, v pravé a tvůrčí demokracii, nejde ani zdaleka o to, že jednou za čas vhodíme do urniček obálky a plni důvěry očekáváme, že ti, které jsme si zvolili, za nás vše vyřeší. Že se o nás postarají, zatímco my budeme sedět s rukama za zády.

"Politikům se nevěří, politikové se kontrolují. Věří se v Boha, věří se v přírodu, věří se v krásu, věří se v myšlenku, ideu. V politika se nevěří, a kdo v něho věří, je idiot!", pronesl roku 1992 Karel Kryl v rozhovoru pro časopis Trs. A to je přesně to, nač se nyní i já snažím poukázat. Nejde vůbec o to jednou za pár let zvolit vládu a čekat, zda bude jednat tak, jak společnost očekává. V něco takového může opravdu věřit jen hlupák. Jde o to na ni neustále vyvíjet tlak. A především kontrolovat ji. Kontrolovat její kroky. Praktiky. A proto by jsme měli vítat každou iniciativu, která jde jednotlivým politikům po krku. Která se pokouší rozplést jednotlivé kauzy včetně Čapího hnízda a různých hrátek s dotacemi. Která bojuje s korupcí. A stejně tak bychom měli vítat i stejně aktivní novináře a neshazovat je v očích společnosti. Právě svobodný tisk je hlídacím psem demokracie.

Na pravé a tvůrčí demokracii se podílí každý občan.  A je-li nějaká část společnosti nespokojena a dává to najevo, měla by být vyslyšena a měl by s ní být veden dialog. Stejně tak by neměla být přehlížena žádná iniciativa, vedoucí ke kontrole fungování demokracie. 

To, že z voleb vzejde vláda, neznamená, že jí je předána veškerá moc nad touto zemí. Vláda, psal Masaryk, by měla být chápána především jako správa. Správa, která se tuto zemi snaží spravovat, nikoli řídit, jak hlásáte vy. Stát není firmou a občané nejsou jeho zaměstnanci. Tato země patří nám všem a každý má právo se podílet na jejím utváření. Každý občan by se měl snažit tuto zemi zkrášlovat, a zvolená správa, nikoli vláda, nikoli řídící orgán nebo jakási valná hromada, ale správa by mu v tom měla být nápomocna.

Stejně tak není pravda, že demokracie je hlavně o tom, že ostatní akceptují názor většiny. Je smutné že zrovna na to kladete takový důraz. Jako by ti ostatní neměli právo na vlastní názor. Jako by měli vše jen mlčky přecházet. Jako by jste tímto tvrzením chtěl vzkázat všem, kteří s Vámi nesouhlasí, že mají mlčet. Každý by měl samozřejmě respektovat vůli většiny. A stejně tak by měl každý respektovat i vůli jednotlivců v jeho okolí. To ovšem neznamená, že bude přijímat vše, co se mu nelíbí, aniž by se pokusil projevit svůj názor. Aniž by se někdo pokusil najít kompromis. Nejde přeci donekonečna jedněm jen přidávat a druhým jen brát. Odstrkovat je na druhou kolej.

Svoboda každého končí tam, kde začíná svoboda toho druhého. A každý si může dělat co chce, dokud nešlape druhému na kuří oko. Už vůbec pak, jak vy říkáte "akceptování" vůle většiny, není o tom, že každý bude mlčky přijímat vše, na čem se usmyslí vláda jen proto, že před lety vzešla z vůle většiny, aniž by brala v potaz aktuální požadavky společnosti. Aniž by se optala. 

Pane Babiš, nežli přejdu dále, dovolte mi, abych Vám doporučil přečíst si pár knih, jako jsou "Česká otázka", "O demokracii" nebo "Nová Evropa", od našeho prvního prezidenta Tomáše G. Masaryka. Poněvadž jak říkal tatíček Masaryk: "Státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily." A právě za ideály prosazované Tomášem Garrigue Masarykem bojovali naši legionáři, za tyto ideály umírali naši odbojáři za druhé války, pro tyto ideály žil prezident Edvard Beneš a dovoluji si říci, že k jejich myšlenkám neměl daleko ani Václav Havel. 

V roce 2018 budeme mít možnost v přímé volbě změnit prezidenta, jak vy říkáte. Ale povězte mi prosím, jaká bude šance změnit prezidenta, pokud bude schválen návrh zákona o zákazu hanobení prezidenta, který má podporu i u členů hnutí ANO? Zatímco všichni ostatní kandidáti by měli strach říci o prezidentu Zemanovi úplně cokoli, aby z toho neměli případně nějaký ten postih, tak on by směl říkat o všech ostatních cokoli, ať už by šlo o pravdu či nepravdu. A zrovna urážet nehledě na fakta mu jde v celku dobře.

A závěrem mi prosím dovolte, abych se vyjádřil k Vaší kritice oslav státního svátku 28. října, když jste závěrem téhož vyjádření, o kterém dnes píši, pronesl: "Já doufám, že ten dnešní svátek nebude tak zkaženej, jako ten 28. října a že lidi na náměstích se nebudou projevovat nenávistí a útoky a špatnou náladou, ale že naopak budou vzpomínat na to, co vybojovali 17. listopadu a že si toho máme vážit a že máme spíš hledat věci, které nás spojují."

Vážený pane ministře, dejme tomu, že akci "V podhradí" mohly vyprovokovat kroky některých našich představitelů a lidi sem přivedla právě možnost ukázat, že "Takhle teda ne!" Ale možná by jste si mohl dát tu práci a alespoň si dohledat záznam. Na akci se mluvilo o naši zemi, společnosti i historii. Pan Pithart se zamýšlel nad tím, co jsme za téměř 100 let naší historie dokázali. Byl připomenut odkaz první republiky, hrála hudba a věřím, že lidé se zde bavili stejně dobře, jako na oslavách 17. listopadu. Že se zde objevilo i přes požadavky organizátorů aby se tak nedělo, pár transparentů na protest proti směřování naší země, se hold stává. Šlo však především o důstojné a krásné oslavy 28. října, které by se klidně mohly stát tradicí. Po pravdě řečeno, byl bych tomu velice rád. Vůbec nevím, o jaké nenávisti a špatné náladě zde hovoříte. Spíše jste mi připomněl pana Ovčáčka, který se vyjádřil o oslavách na Starém městě podobně.
S pozdravem,
 

Občan David Wiltsch