Křesťanství je evropským náboženstvím asi tak jako Islám.

22. 01. 2017 21:04:07
"Islám do Evropy nepatří, máme křesťanskou tradici," slýchám často. Jenže ono ani to Křesťanství není naše a následovnici Ježíše Krista našeho pána přišli ze stejné pouště, jako přicházejí Mohamedáni.

Jak dlouho je zde evropský člověk? Dva tisíce let? Pouhé dva tisíce let? Dovolte, abych se zasmál. Desítky tisíc let? To už mi zní lépe. Přeci jen jsme přežili i poslední dobu ledovou. A po celou tu předlohou dobu jsme se vyvíjeli v přírodě. Byla nám domovem a dala nám k životu vše potřebné. Znali jsme léčivou sílu bylin, věděli co smíme jíst a co ne, nebo za pomoci jakých kovů udělat vodu pitnou a zbavit ji nečistot. Vypozorovali jsme, jak důležitou roli hraje v našem životě slunce, znali jsme zákonitosti slunečního cyklu i běhu přírody. Zkrátka a dobře z přírody jsme vzešli, po desítky tisíc let jsme s ní žili v symbióze, ctili ji a všímali si jejich zákonitostí. Tuto moudrost jsme si pak předávali z pokolení na pokolení a všemu jsem dali jakýsi krásný umělecký nádech plný metafor, kterým i dneštní člověk málokdy porozumí. A tak vznikly krásné příběhy zosobňující přírodní jevy, z kterých se zrodily bohové a mýty. Z toho se zrodila jakási pohanská "náboženství", která vycházela z poznání našeho evropského světa více, než si vůbec kdo dnes dokáže připustit. O tom všem se však hodlám rozepsat daleko podrobněji příště.

Mezitím se však kdesi v daleké poušti mezi Židy zrodilo Křesťanství - sekta, ze které se stalo náboženství. A to začalo pronikat do Evropy. Byl to dlouhý a plíživí proces. Nestali jsme se křesťany ze dne na den a už vůbec ne dobrovolně. Mnohdy se to neobešlo bez násilí. Měli jsme svou víru a své tradice, kterých jsme se nechtěli vzdát. Toto cizí náboženství jsme odmítali natolik, až se nám nakonec muselo přizpůsobit a převzít naše svátky a nahradit je svými. Oslavy slunovratu nahradily Vánoce v zimě a noci svatojánské v létě. Oslavu jarní rovnodennosti, dne kdy konečně slunce vítězí nad temnotou zimy, Velikonoce, a podzimní oslavy slunovratu a sklizně nahradili dožínky. Místo Samheinu se slaví dušičky a halloween. Vánoční stromeček, stavění máje, letní tančení u ohňů ... v tom všem se odráží naše pohanské tradice.

Křesťanství se tak stalo evropským. Ne však z naší vůle. Z vůle jiných a to především z mocenských důvodů. Byl to skvělý nástroj, jak ovládat celou Evropu z Říma ve jménu jediného Boha. Stejně jako s každou změnou režimu dochází k zatracování všeho starého, tak i s nástupem Křesťanství došlo k démonizaci starých božstev. Prastará moudrost se stala čarodějnictvím. Úcta k přírodě, v níž je nám nejlépe, se vytratila a my se ji do jisté míry odcizili. Křesťané přišli z pouště a poušť si přinesli sebou.

"Nejdéle držící se diktaturou je církev," napsal Remarque v "Čas žít, čas umírat." Do jisté míry měl pravdu. Jen se jaksi rozpadla na další, menší diktatury. To vše však opět jen pro mocenské hry a spory, kdo je víc, zda král, lid či papež, zjednodušeně řečeno. To by však bylo na delší rozepisování pro tento článek nepodstatné.

Od té doby uběhlo zhruba tisíciletí a do Evropy opět pomalu proniká abrahamistické náboženství, které se zrodilo coby sekta kdesi v daleké poušti. Mnozí mluví o pomalém a plíživém procesu islamizace. O snaze muslimského ovládnutí světa. O ustupování od našich tradic novému náboženství ... Nepřipomíná vám to něco? Nezažili jsme to již jednou? Může nás to nějak ovlivnit? Jak moc? Nebo se to bude muset také přizpůsobit našim tradicím a kultuře? Naši nátuře?

Především je však nasnadě položit si otázku, jak moc je Křesťanství evropské? K nám se začalo dostávat ke konci devátého století a dnes jsme vesměs ateisté. Udrželo se zde sotva tisíc let. A co je tisíc let ve srovnání s desítkami tisíc let uctívání našich skutečných božstev - Slunce a matky přírody? Nic. Je to jako pár sekund během jediného roku. K naší smůle pár důkladně zaznamenaných a zmapovaných sekund během tohoto předlouhého a tajemného roku.

Ať tak či onak a ať už se mnou souhlasíte či nikoli, myslím, že není lepší období, kdy se vcítit do našich předků v období christianizace Evropy. Kdy k nim, narozdíl od nás plně věřících, začalo proudit naprosto cizí náboženství z předaleké pouště.

Autor: David Wiltsch | neděle 22.1.2017 21:04 | karma článku: 25.36 | přečteno: 1481x

Další články blogera

David Wiltsch

Paradox Dita

Dita Charanzová - beranidlo hnutí ANO ve volbách do Evropského parlamentu. Co slovo - to perla, co vyjádření - to protimluv. Prostě jeden velký paradox.

22.5.2019 v 20:10 | Karma článku: 26.30 | Přečteno: 1231 | Diskuse

David Wiltsch

Kauza Babiš Junior

Nahrávka reportérů seznamu odstartovala celkem krušný týden. Podezřelá jej pak naopak ukončila.Na stole nám zůstává více otázek i podezřelých, než doposud.

19.11.2018 v 23:28 | Karma článku: 11.52 | Přečteno: 419 | Diskuse

David Wiltsch

Paradox Babiš

Kauzu Čapí hnízdo už zná každý a událostí posledních dní zjevně taktéž nezůstal nikdo ušetřen. Proč se jimi tedy dále nějak do hloubky zabývat. Nejlepším bojem se lží a hloupostí přeci jen bývají sarkasmus a ironie.

16.11.2018 v 20:09 | Karma článku: 25.56 | Přečteno: 1250 | Diskuse

David Wiltsch

Ohňostroj Společné století? Velké zklamání a výsměch

Oslavy stého výročí již neexistujícího státu měly vyvrcholit ohňostrojem připomínajícím společné století. Nestalo se tak však. Dostali jsme pouze nádhernou nic neříkající podívanou s pár náhodnými odkazy na pár českých momentů.

29.10.2018 v 15:17 | Karma článku: 14.12 | Přečteno: 1029 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Hana Šťastná

Květnová agrohistorie a agrohysterie

Květen 1930: V době velké hospodářské krize vedli československou vládu Agrárníci. Prosadili především ochranu domácích zemědělců. Zavedli clo na dovážené obilí, mouku, maso, živý dobytek.

23.5.2019 v 13:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 3 | Diskuse

Marek Trizuljak

Je ''soudruh'' sprosté slovo?

Když takto dnes někoho pojmenujete, urazí se. Oslovení "soudruhu" či "soudružko" použité v diskusi je zde na blogu důvodem ke smazání příspěvku.

23.5.2019 v 13:22 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 4 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Plán zahraničních cest našich poslanců

Agentuře Hádám se podařilo získat od nejmenovaného zdroje plán zahraničních cest našich poslanců na druhé pololetí tohoto roku.

23.5.2019 v 13:00 | Karma článku: 13.74 | Přečteno: 130 | Diskuse

Karel Januška

Ano, budeme právním státem

Jak rád bych volil novou stranu, která by se jmenovala „ANO budeme právním státem“. Domnívám se, že by tato strana mohla získat značné preference.

23.5.2019 v 11:52 | Karma článku: 5.95 | Přečteno: 90 | Diskuse

Libor Popovský

Řecko: "No-go“ zóna v Aténách?

Článek Marie Polizoidou "Greece: A "No-Go" Zone in Athens?", který vyšel 20. dubna 2019, přeložený paní Helenou Kolínskou a mnou.

23.5.2019 v 9:19 | Karma článku: 27.30 | Přečteno: 700 | Diskuse
Počet článků 137 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1947

Tento blog slouží především k prezentování mých nejrůznějších názorů na politiku a společnost, ale rád sem tam vytvořím i nějaký ten fotoblog z cest. Některé mé myšlenky můžete také nalézt na stránkách "K zamyšlení". Poněvadž jsem stále silnějším odpůrcem politiky Andreje Babiše, rozhodl jsem se založit i stránky AntiBabiš, kde hodlám rozebírat především jeho názory, s nimiž se neztotožňuji. Nejaktuálnější články budou vždy okamžitě zveřejňovány na mém facebookovém profilu AntiBabiš. Dalším z mých politických projektů je pak profil PiTomoi Okamůra. Z úcty k předkům pak provozuji stránky "České myšlenky". Ve zbytku volného času pracuji na novém fantasy světě a píši povídky. Jsem také podporovatelem projektu Nová Evropa.

 

 

 

Najdete na iDNES.cz