Bylo lépe než je dnes a EU je diktaturou nepamatovanou? Lidé zapomínají nebo jen blouzní?

21. 08. 2017 20:02:52
Kupodivu se stále najdou lidé, kteří naše současné postavení vůči spojencům vnímají hůře, nežli naše postavení vůči Moskvě v druhé polovině minulého století. Smutné a tragické, jak rychle člověk zapomíná.

Sociální sítě. Mocný to nástroj nespokojenců se životem a vývojem dnů dnešních. Usednou ke stolu a aniž by o věcech přemýšleli nebo se pokusili dělat si rozhledy, vyblijí se ze všeho, co jim na mysl přijde. Nikdy to neměli jednodušší. Nemusí se jít vyřvat na náměstí ani do hospody, kde by se snad mohli setkat s člověkem jiného názoru, který by je případně mohl diskusí plnou faktů cílíc na rozum zasvětit do problému a skutečného fungování a běhu světa. Neriskuje, že dostane po tlamě od nesouhlasícího hrubiána. A nemusí se bát, že jej čeká za jeho psaníčko kriminál či jakýkoli jiný postih. Poněvadž se dnes rádi uzavíráme do názorových skupin, lidé naprosto stejně vnímaví jim pak nadšeně tleskají a v jejich zvráceném pohledu na svět je jen ještě více utvrzují.

Jedním z těchto velice často vídaných zvrácených pohledů na svět je pošetilá myšlenka, že se dnes máme hůře, nežli jsme se měli za časů, kdy od Moskvy vanul mráz a že tenkrát snad vše šlo snáz. Že snad tenkrát byl člověk svobodnější a dokonce i naše postavení ve světě bylo mnohem volnější, než-li je dnes. Neustále se setkávám s výkřiky do tmy tipu "To je horší než za komunistů," "Tohle je svoboda? Tohle je diktatura, jakou si ani komunisti nedovolili," "Je třeba ukončit diktaturu kapitalistických sviní," "Je třeba vymanit z područí Bruselu," "Za komunistů jsme byli suverénní a prosperující stát." a mnoho šílenějších povzdechů, jaké mi snad mysl nedovoluje ani uchovat.

Taková pošetilost. Jak může vůbec kdo současnou dobu srovnávat a ještě minulost oslavovat jako svobodnější? Vždyť co zpackaných životů má minulý režim na krku? 248 osob popravených z politických důvodů, 8000 uhynulých ve "vězení" a 450 padlých při pokusu uprchnout přes železnou oponu. Z čistě politických důvodů bylo svobody zbaveno 205 000 lidí a do táborů nucených prací a pomocných technických praporů bylo bez soudu pro politické postoje uvrženo dalších 40 000 osob.

I přesto se však najde někdo, kdo začne zbrojit proti "nadvládě kapitalistických sviní?" Brání snad dotyčnému někdo projevit svůj názor, podnikat či případně dát se politickou cestou? Ne, hloupý výplod chorého mozku neschopného se kamkoli hnout, a tak dští nesmysly do všech směrů.

Nikdy v dějinách jsme se neměli lépe. Ekonomika roste, mzdy se zvyšují, nezaměstnanost klesá. Regály jsou plné a všude jsou přebytky všeho, nač si člověk vzpomene ... až je mi nechutná konzumní doba, v níž žiji. Za vaše blitky na sociálních sítích ani jinak projevené názory vás nikdo nezavírá. Hranice jsou otevřené a můžete volně cestovat a dokonce se bez problémů přesunout o zemi dál, pokud se vám zde nelíbí. Máme svobodu a každý je tedy svého štěstí strůjce. Je jen na každičkém z nás, jak se svým životem naložíme.

Už vůbec pak nechápu, jak někdo může mluvit o vzkvétající republice. Ano, za první republiky jsme vzkvétali a řadili jsme se k nejvyspělejším zemím světa. Válka se naší země téměř nedotkla a zůstali jsme tak zemí téměř neponičenou vřavou války v rozbombardované Evropě. Měli jsme potenciál dojít tak hodně daleko a vysoko. Ale právě díky rudému zlu z východu jsme spadli a tleli 40 let v hnilobě a plísni. Kapitalisticky vychovaná společnost budovala socialismu a socialisticky vychovaná společnost se pořád neumí vzpamatovat z toho sajrajtu, který ji byl vtloukán do hlav. Jen stát s nataženou rukou a škemrat. Čekat, že za nás někdo bude žít naše života, že mi nebudeme dělat nic a dostaneme vše. Že Republika sama začne vzkvétat bez našeho přičinění a mi budeme jen užívat plodů jejího rozkvětu.

Už jen volbou cesty, na kterou jsme se po druhé světové válce dali, přestala existovat Republika, za kterou jsme v časech první velké války bojovali, kterou jsme chtěli tak odhodlaně roku 1938 bránit a za kterou v letech následujících mnozí bojovali. Tenkrát přestala existovat ta naše vysněná Republika i národ Masarykův. I to je důsledek působení minulého režimu. Pochroumání mysli, z kterého nejsou mnozí schopní se vzpamatovat a vrátit se na cestu, která rokem 1938 začala končit a most na ní zpět vedoucí se roku 1948 snad definitivně zbortil.

Dnes jsme konečně svobodní a máme možnost rozhodovat o svém osudu sami. Máme možnost vrátit se na cestu, jíž jsme kdysi kráčeli. A máme možnost dosáhnout i velikých věcí. Nikdo nám v tom nebrání. Nikdo nás neomezuje. Na Prahu nemíří kanóny a na hranicích nestojí tanky. Stačí se jen snažit. A i přesto se najdou vřískalové, kteří hrdě a se slzou v oko vzpomínají hesla "Se sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak," protože tenkrát jsme přeci prý byli svobodný a vzkvétající stát, což se o dnešním postavení České republiky vůči EU a NATO nedá přeci říci.

Není tedy náhodou, že tento článek píši právě dnes, v den výročí, kdy k nám vtrhly na pokyn Moskvy vojska Varšavské smlouvy, když jsme začali po špičkách našlapovat vlastní cestou. Studený vánek svobody od východu, který si vyžádal na 108 životů a další stovky raněných. Až tak svobodní jsme tenkrát byli. A nejen tehdy, i v letech následujících. Vždyť hned při prvním výročí tohoto tragického data došlo k největšímu vystoupení veřejnosti proti komunistickému režimu a následný brutální zásah proti demonstrantům si vyžádal 5 mrtvých, 2414 zatčených a celkovou škodu ve výši 4 805 000 Kč. Obdobnou zkušenost pak můžeme vidět v nedalekém Maďarsku.

Zkušenost, které je v současné době pro naše současné postavení nemyslitelná. NATO nikdy nenapadlo členskou zemi aliance a v Evropské unii je něco takového teprve nemyslitelné. Když se Britové rozhodli vyhlásit referendum a vystoupení ze svazku ze starým kontinentem, nikdo jim v tom nebránil, nikdo jim neházel klacky pod nohy, nevzlétla letadla do vzduchu, nedošlo k vylodění a nezačala ani námořní blokáda ostrova. Prostě a jednoduše se Britové vyjádřili pro odchod a nyní s nimi bude jednáno o podmínkách, za jakých k rozvodu dojde. Dříve nemyslitelné.

I přesto se však mezi námi najdou jedinci, kteří si na oné časy zastesknou. Kteří nám budou tvrdit, že tenkrát bylo lépe. Že jsme byli svobodným, suverénním a soběstačným státem. Je až smutné vidět, kolik lidí je schopných dnes děkovat těm, kteří zde tenkrát vpadli.

Nechápu. Lidé buď blouzní, nebo až moc rychle zapomínají. Bylo by to pro nás příznačné. Když se drolila Republika, také mnozí bědovali, že jsme snad to staré dobré Rakousko bořit neměli. I přesto jsem však rád za ty, kteří si uchovali zdravý rozum. A ještě více za ty, kteří se dnes scházejí v Praze a okupaci si připomínají jako něco špatného a nepřípustného. "Ivane, běž domů! Nikdy nezapomeneme!"

Autor: David Wiltsch | pondělí 21.8.2017 20:02 | karma článku: 21.17 | přečteno: 891x

Další články blogera

David Wiltsch

West Highland Way. Skvělý způsob, jak poznat kus Skotska.

Chceš poznat kus Skotska a nevyhodit za to majlant? Zkus se vydat na West Highland Way, která patří k nejkrásnějším trekům v Evropě a je nejoblíbenější dálkovou trasou ve Skotsku. Sám jsem letos přešel celé Skotsko téměř bez pěněz

18.2.2024 v 16:01 | Karma článku: 14.54 | Přečteno: 264 | Diskuse

David Wiltsch

I zrádní zbabělci z Mnichova jsou vedle Andreje Babiše odvážní hrdinové

Češi jsou ublížený národ a přístup světa v roce 1938 berou jako největší křivdu historie. O to překvapivější je, kolik jich nyní přeje stejný osud Ukrajině a jak moc preferují kandidáta, který by zrazoval spojence bez mrknutí oka.

23.1.2023 v 15:46 | Karma článku: 30.05 | Přečteno: 607 | Diskuse

David Wiltsch

Z DISKUSÍ S TZV. "VLASTENCI" A SLUŠNÝMI LIDMI:

Pokud mi něco současná situace na Ukrajině opravdu připomíná, tak události roku 1938 mezi Československem a Německem. Rád se tedy pouštím do diskusí s tzv. vlastenci a slušnými lidmi a nepřestvám se divit.

14.10.2022 v 15:58 | Karma článku: 27.48 | Přečteno: 796 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 34.12 | Přečteno: 588 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 29.31 | Přečteno: 2057 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 16.78 | Přečteno: 291 | Diskuse

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 6.32 | Přečteno: 210 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 18.67 | Přečteno: 276 | Diskuse
Počet článků 150 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2012

Byly časy, kdy jsem se zde pozastavoval a rozčiloval nad věcmi společenskými a politickými. Během Covidu však nastal v mém životě zlom a já absolutně propadnul trekingu a cestování a z dosavadního koníčku a snů se stala neprostá posedlost. Z mladého politicky aktivního člověka se tak stal naprostý Tulák, který od té doby každého jara a podzimu vyráží na cesty napříč Evropou a také během léta tráveného v Tyrolsku, které se mu stalo domovem, podniká jedno dobrodružství za druhým.

O těchto svých dlouhých cestách nejrůznějšími kouty Evropy už delší dobu píši formou deníku dost detailní blog Deník Tuláka, kde své cesty rozebírám den po dni, píši o svých pocitech a zážitcích, zmiňuji tipy na cestu a především články zásobuji hromadami snímků z mých toulek horami a přírodou.

Vzhledem k tomu, kolik času trávím v tyrolských alpách, rozhodl jsem se v celkem nedávné době začít pracovat také na stránkách Toulky po Tyrolsku, které mají být takovým přechodem mezi průvodcem po Tyrolsku a zároveň mým tyrolským deníkem. 

Tady na Idnes se k vám vracím, protože se chci pokusit vytovřit nový formát článků, než jsem tvořil doposud a formou krátkých článků představit nejrůznější místa a treky i zdejším čtenářům a naopak tak poněkud rozšířit jak obzory vaše, tak i okruh mých čtenářů a sledovatelů.

Instagram: https://www.instagram.com/wanderer__dave/

Detailní zápisky z cest: https://www.denik-tulaka.cz/

Toulky po Tyrolsku: https://www.toulky-po-tyrolsku.cz/

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...