Veleneúspěšná Pražská kavárna

Miloš Zeman s těsnou většinou vyhrál volby a navzdory svým slibům o menší namyšlenosti se ihned pustil do urážení voličů protikandidáta. Jak moc jsou tito lidé však neúspěšní ve skutečnosti?

Myslím, že málokomu uteklo včerejší radostné setkání starých přátel prezidenta Miloše Zemana a exprezidenta Václava Klause, kdy se pan Zeman okamžitě neváhal navézt do svých názorových oponentů a voličů Jiřího Drahoše zastoupených pejorativním označením Pražská kavárna. "Pražská kavárna, což je takové společenství sebe se utvrzujících lidí, kteří v životě příliš mnoho nedokázali, teď, pokud nebude chtít pět let fňukat, že neprošel její kandidát, bude muset zavřít ústa," pronesl prezident Zeman. Dále pak následovala jasná a důrazná slova "Shut up!" čímž chtěl zjevně pan Zeman v demokratických zemích nutné a nevyhnutelné oposici vzkázat "Držte tlamy a krok!"

Ano pane prezidente. Takto se určitě zakopávají příkopy ve společnosti. Nikoli snahou spojovat, ale naopak urážením a shazováním. Vaše vítězství bylo velice těsné. Svého protikandidáta jste překonal se štěstím jen o necelé tři procenta hlasů. Téměř polovina voličů hlasovala proti Vám. Zas tak slavné vítězství to tedy není. Místo toho, aby jste se však zamyslel nad sebou samotným, svými kroky a výroky, tak naopak první co uděláte, že tuhle jen o něco málo menší skupinu začnete urážet a zatracovat. A to vše navzdory vlastnímu slibu: "Pokud bych vyhrál, tak už budu méně namyšlený, méně nafoukaný a méně sebevědomý." Buďto rychle zapomínáte, nebo jste jen opět mlžil.

Kdo jsou však podle pana Zemana tito lidé, kteří nikdy nic nedokázali? Jsou to všichni ti umělci a sportovci, kteří se proti prezidentu Zemanovi vymezují nebo si dokonce dovolili vyjádřit podporu Jiřímu Drahošovi? Myslí snad pan Zeman úspěšného a oceňovaného autora krásných a známých filmů Zdeňka Svěráka? Má pan prezident na mysli hvězdy televizních obrazovek a divadelních prken jako jsou Eva Holubová, Anna Geislerová, Jiří Lábus, Ivan Trojan, Milan Šteindler, Jan Hrušínský či Tomáš Hanák a mnozí další. Je to snad jeden ze současných králů komiků Bolek Polívka, který Miloši Zemanovi na jedné z loňských demonstrací zdůraznil, že nejen Pražská kavárna, ale ani Moravský sklípek a mnohé další nálevny s jeho kroky a výroky nesouhlasí a nejsou spokojeni? A jsou podle pana Zemana těmito neúspěšnými nickami sportovci, jako například Vladimíš Šmicer, Horst Siegel, Pavel Kuka, Josef Chovanec, Jiří Hrdina nebo skvělý hokejový brankář Ondřej Pavelec. Jak moc je podle pana Zemana neúspěšný zakladatel Pražského kulinářského institutu Roman Vaněk či historicky první vítězka světové soutěže krásy pocházející z České republiky Taťána Kuchařová?

Ne, pane Zemane. Já v mém výčtu nacházím jen samá úspěšná jména a lidi velice originální, zajímavé a schopné. Můžeme vidět učence i profesory, jako Petr Pitart či Dana Drábová a méně známými jmény by se dalo určitě ještě dlouho pokračovat. Můžeme vidět, jak veliké podpory dosáhl Váš protikandidát ve velkých a především univerzitních městech. Můžeme vidět, jak velikou podporu nalezl u těch, kteří se úspěšně uchytili v zahraničí. 

Opravdu pan Zeman a jeho voliči soudí, že Pražská kavárna je sdružením neúspěšných hlupáků, kteří nikdy nic nedokázali a nic nedokáží? Jsou výše zmíněná jména málo? A co přesně dokázal krom oblbování lidí pan Zeman? Nebo jak dalece překonávají svými úspěchy a rozhledem výše zmíněné osobnosti lidé z venkova a malých měst, kteří jsou Miloši Zemanovi tou největší oporou. Nechci se nikoho nikterak dotknout, ale ať si každý sám nyní sáhne do svědomí a pokusí se srovnat s někým z těchto neúspěšných odpůrců Miloše Zemana, kteří dle jeho vlastních slov nikdy nic nedokázali. Ať se každý sám zamyslí, jak moc se nechal zlákat štvavou kampaní, aniž by si například uvědomil, že o přijímání uprchlíků, Eura, vyhlašování referend a tak podobně nerozhoduje prezident a vliv na tyto zkutečnosti má pramalý. Jak moc jsou znalí ústavy a fungování státu?

Ano, mohli jsme mít prezidenta, který by se pokusil vést diskusi napříč společností a snažil se zakopat příkopy v této politicky příliš rozdělené zemi. Mohli jsme mít hlavu státu slušnou, kultivovanou a vzdělanou. Místo toho máme na dalších pár let hulváta, který nejde pro nálepkování, rozdělování a označování lidí daleko, jak ostatně dokázal jen pár minut po svém velice těsném vítězství. Ale tohle "kdyby" je nám asi tolik platné, jako povzdechnutí: "Jo, kdyby jsme se v 38. bránili."