Čtyři důvody, proč Miloši Zemanovi napatří do rukou tajné informace

Zeman požaduje seznamy ruských agentů operujících na našem území. Nehorázné, skandální, pobuřující. Napadají mne hned čtyři zásadní důvody, proč zrovna jemu žádné tajné nformace do rukou nepatří. 

Ty uvědomělejší jistě včera stejně jako mne zasáhla naprosto šokující zpráva, se kterou přišel Český rozhlas radiožurnál. Miloš Zeman požaduje seznamy ruských agentů operujících na našem území. Proč a na co? K čemu mu tyto informace budou? A jak s nimi starý pán naloží? K čemu mu vůbec budou dobré? Nebo spíše, komu k dobru a užitku naopak budou? Možné odpovědi jsou nejen pobuřující, ale i děsivé, a jediný, kdo se nad nimi může radovat, je člověk ne příliš uvědomělý na to, aby si uvědomoval všechny jejich důsledky a z nich plynoucí hrozby pro naši zemi nebo naopak člověk dostatečně uvědomělý na to, aby si je uvědomoval a zlomyslně se z nich těšil."Super, tohle naše tajné služby položí a paralizuje! Konečně! Veškeré nepřátelské živly budou mít volnou ruku. Paráda!"

Prezident Zeman ovšem nepožaduje jen jmenný seznam agentů. Chce znát jejich kontakty. Jejich operace a akce. Zkrátka požaduje až příliš mnoho informací. Příliš mnoho detailů, které by měly naopak zůstat pokud možno co nejtajněší a nejskrytejší, aby tak nedošlo k jejich případenému vyzrazení dále. Aby nikdo nebyl ohrožen nebo naopak aby nedošlo k výměně za lidi, které by bylo potřeba opět detekovat a tím došlo k většímu ohrožení státu i důvěryhodnosti našich tajných služeb v očích spojenců.

Požadavky Miloše Zemana dle Rozhlasu:

1) Informace o vlivových a infiltračních operecích ruských tajných služeb, které ohrožují zájmy Česka, kdo je řídí a kteří konkrétní ruští zpravodajci se na nich podílí a jak. 

2) Kteří konkrétní ruští zpravodajští důstojníci působí v Česku, kteří Češi spolupracují s ruskými zpravodajci, jaké informace jim předávají a jak spolupráce vypadá.

3) Informace k údajnému praní špinavých peněz ruského organizovaného zločinu, na které upozorňují uniklé dokumenty z amerického úřadu na potírání finanční kriminality. 

Jedná se o zcela vědomé vyzrazení naprosto tajných informací a ohrožení celých tajných služeb státu. Nejen BIS. Ale tajných služeb celkově, jejich kontaktů, informátorů i jejich důvěryhodnosti v očích spojenců. Samo to o sobě už hraničí s velezradou, to ovšem ať soudí jiní a oprávněnější. Už jenom fakt, že prezident něco takového po tajných službách požaduje, by nás nemělo nechávat klidnými. Je to naprosto nepřípustné, nehorázné, skandální, pobuřující. Napadají mne hned čtyři zásadní důvody, proč zrovna jemu žádné tajné informace do rukou nepatří. 

1) ZEMANŮV NEUSTÁLÝ BOJ S TAJNÝMI SLUŽBAMI STÁTU:

Na prvním místě je potřeba uvést neustálý a nepřehlédnutelný boj Miloše Zemana s tajnými složkami a to nejen dnes, ale po celou dobu jeho působení v politice a především za jeho premiérování během nechvalně známé opoziční smlouvy, kdy vymyšlené a nastrojené kauzy, smyšlené informace či pověstné Zemanovy kufříky byly naprosto běžnou součástí jeho boje s tajnými službami vlastního státu. Jejich největším důsledkem pak byla naprostá diskreditace naši důvěryhodnosti krátce před vstupem do NATO především v očích bitské MI6. Ale o tom bude obsáhlejší zmínka v bodu tři popisujícím historickou zkušenost s vyzrazováním tajných informací právě ze strany Miloše Zemana a jeho lidí.

Že Zemanův boj proti tajným službám vlastní země neutichl, ba naopak dokonce zesílil, můžeme také pozorovat dnes a denně za jeho působení v prezidentském úřadu, kdy nejenom že neustále odmítá  na naléhání vlády jmenovat ředitele BIS Michala Koudelku do hodnosti generála, ale dokonce proti němu i zcela otevřeně veřejně vystupuje. Netají se snahou jej zdiskreditovat, vyzývá k jeho odvolání a dokonce do svých řad povolal zhrzelého neúspěšného uchazeče o post vedoucího BIS JIřího Roma.

V neposlední řadě si pak Miloš Zeman nechal vypracovat složku proti současnému vedoucímu BIS, kterou předal premiérovi Andreji Babišovi a skrze kterou se snaží vyvolat tlak na odstoupení Michala Koudelky. Jak již bylo zmíněno výše, není to poprvé, co Miloš Zeman mává složkami proti tajným službám. Připomeňme si například 90. léta, kdy coby předseda sněmovny podobným způsobem útočil rovněž na BIS či ministertvo vnitra. Jak se však později ukázalo, nešlo o nic jiného než kufry ničím podložených pomluv.

Není mi jasné, proč Miloš Zeman útočí na bezpečnostní složky vlastní země. Proč svou zemi i z pozice nejvyššího ústavního činitele a hlavy ozbrojených sil zrazuje. Už to samo o sobě je velice tristní, tragické a především trestuhodné. Ale uznejme, že předávat tajné informace takové osobě opravdu není na místě a o to více by se hodilo šetřit jeho oprávněnost zastávat post hlavy státu.

2) PROKAZATELNÉ NAPOJENÍ NA RUSKO A ČÍNU

Dalším zcela nepřéhlednutelným faktem, který nemůžou vyvrátit ani skalní příznivci MIloše Zemana, je jeho prokazatelný příklon k Rusku a Číně, kdy je ochoten hájit nadevše zájmy těchto východních velmocí a to i na úkor naší země. Zeman se opakovaně vyslovuje proti sankcím, navzdory varováním před bezpečnostními riziky prosazuje na dostavbu Dukovan ruský Rosatom, zasazoval se za návrat ruského hackera Nikulina do Ruska a zlehčuje varování před aktivitou agentů těchto mocností. Pro ochranu zájmů těchto velmocí dokonce neváhá ani shazovat vlastní tajné služby, jak už bylo poznamenáno výše, a nazývat je čučkaři, nebo naopak ve prospěch těchto velmocí vynášet tajné informace, jako tu o zkoušení Novičoku na našem území, jak ještě bude popsáno níže. 

Nadmíru podezřelé je pak i Zemanovo nejbližší okolí, kdy jeho mluvčí je bývalý pisálek komunistického plátku Haló novin, poradce mu dělá s ruskem otevřeně spjatý podnikatel Martin Nejedlý a stejně orientovaný kancléř Vratislav Mynář. K tomu dodejme, že ani jeden z nich nemá bezpečnostní prověrku, na kterou ani nikdy nedosáhnout. To ovšem není nic, s čím by měl Zeman problém - vzpomeňme opět na konec devadsátých let a ďábelské duo Zeman - Šlouf a přidělování úřadů bez prověrek a vyhrožování těm, kteří prověrky udělovali. 

Celý tento postup může být samozřejmě jen Zemanův tah, jak tajné služby ještě více zdiskreditovat a položit na lopatky. Pokud mu seznamy nedodají, zvýší svůj tlak. Bude je ještě více shazovat a dělat z nich čučkaře, kteří nic nemají a jen plácají. Pokud seznamy naopak dodají, zdiskredituje je v očích spojeneckých tajných služeb, což povede k přímému ohrožení bezpečnosti státu.

Já se však obávám nejhoršího a to přímé spolupráce a kolaborace hlavy státu s Ruskou federací. Nemůže být přece náhoda, že s tímto požadavkem přichází zrovna v době, kdy jeho moskevská spojka Nejedlý jedná neznámo s kým a neznámo o čem v Rusku. V nejhorším případě by tak tyto seznamy skončily v rukou prezidenta Putina či ruských tajných služeb, agenti by byli vyměněni a informátoři odstraněni. Je to až příliš velké bezpečnostní riziko a předkládat Zemanovi tajné seznamy jakýchkoli agentů je v tomto směru srovnatelné s dodáním seznamu odbojářů přímo říšskému protektorovi Reinhardu Heydrichovi.

3) HISTORICKÁ ZKUŠENOST S VYZRAZOVÁNÍM TAJNÝCH INFORMACÍ

Do třetice všeho dobrého k nedůvěryhodnosti hlavy státu a svěřování mu jakýchkoli tajných informací natož pak předkládání seznamů agentů, je zde nemilá historická zkušenost jeho nakládání s tajnými infomacemi, které se nikdy příliš nezdržoval veřejně vyzradit, vyžvanit v živém vysílání, udat je novinářům a tak nějak vždy zdiskreditovat naši zemi v očích spojenců, znedůvěryhodnit naše tajné služby a posloužit tak jiným mocnostem. Pojďme si jen tak namátkově uvést nějaké příklady.

Na českém území se testoval Novičok

Připemeňme si například začátek roku 2018, kdy došlo k otravě dvojitého ruského agenta Sergeje Skripala nervovým plynem Novičok a kdy se Rusko samozřejmě snažio odvrátit vinu od sebe a hledalo obětního beránka. V tu dobu pak prezident vystoupil v televizi Barrandov a posloužil Rusku, když v pořadu Týden s prezidentem, vyzradil, že byl Novičok testován i u nás a zcela otevřeně prohlásil: "Loni byl v Brně testován paralytický jed označovaný jako 1230."

To, že Zeman tak vlastně posloužil ruské propagandě je věc jedna. O co však jde především, tato informace byla v režimu vyhrazené a tedy tajná. Zeman tak ani chvilku neváhal vystoupit v televizi a do veřejného prostoru vynést tajnou informaci a porušit tak zákon. Dle zákona jsou totiž ve stupni vyhrazené vedeny ty informace, jejichž vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužiží může být nevýhodné pro zájmy České republiky - a to přiznejme ve světle tehdejších události bylo nevýhodnější než jindy. 

Vyzrazení utajovaných informací je trestným činem, za který hrozí až 3 roky vězení. To však neplatí v případě prezidenta, který může být stíhán pouze za velezradu a takto klasifikovat jeho upovídanost asi úplně nejde. To ovšem nemění nic na tom, že Zeman neváhá jít do veřejného prostoru vynášet tajné informace a to obzvláště ví-li, že mu za toto žádný výraznější postih v jeho postavení nehrozí. Jak moc je toto bezpečné a odpovědné, nechť posoudí čtenář sám. Za mne je to postačující argument, proč by měl mít právě Miloš Zeman informační embargo, ale pojďme dále.

Po Česku se potlouká člověk spojovaný s islámským terorismem

Dalším příkladem budiž začátek roku 2017, kdy Miloš Zeman v rozhlasovém vysílání prozdradil, že se v Česku skrývá člověk spojovaný s islámským teorismem. Miloš Zeman tenkrát doslova prohlásil: Na našem území se potlouká jistý člověk z Magrebu, nesmím uvést jmméno, který je důvodně podezřelý ze spolupráce s teroristickými islamistickými organizacemi. Přiznejme si, Zeman ani jeho jméno prozrazovat nemusel a už tak ho varoval dostatečně. 

Čeho se tak dopustil? Varoval ho a znesnadnil jeho další sledování či případné dopadení, zdiskreditoval v očích spojenců naše tajné služby, které od té doby opět zvažují každou informaci, kterou nám předají a především vyzradil opět další tajnou informaci ve veřejném prostoru.

Podobný případ, jiná doba

Co je podstatné, něco takového se u nás nestalo poprvé a už za Zemanova premiérování došlo k vyzrazení pracovníka Irácké ambasády spolupracujícího s Britskou MI6. O co tenkrát šlo? Jistý konzul Džabir Salim se rozhodl desertovat a oznámil, že od Husajnových lidí dostal 150 000 dolarů, aby zařídil útok na rádio svobodný Irák. A právě v té době vyšel v lidových novinách článek, v němž se psalo "O rádio Svobodný Irák vysílající od konce října do Iráku a Iránu se před nedávnem zajímal přímo v České republice nebezpečný terorista z islamistické země. Tato informace utekla z vlády."

Pro Brity šlo o klíčového člověka a bylo jim jasné, že si Iráčané můžou dát dohromady, o koho se jedná. Neváhali proto ani chviličku, naložili Salima do auta a odvezli jej i s kufry tajných informací. Pro Česko tato událost však znamenala naprostou ztrátu důvěry spojenců. Ačkoli informaci vynesl Zemanův ministr Kavan, Zeman neváhal situace využít k útoku na vedení BIS, proti kterému už tak zbrojil celý čas. Celá situace pak měla dohru, když byl doručen dopis šéfa MI6 stěžujícího si na únik informací. Záhy na to byla jeho identita, bydliště i sexuální orientace zveřejěna v TV Nova, což vedlo k další velké roztržce s britkými tajnými službami a Britové ještě v roce 2006 byli velice opatrní, co nám vlastně sdělí. Jak je vidno, jakékoli tajné informace v rukou Zemana a jeho lidí vždy byli a budou ohrožením pro tuto zemi. 

4) NEDŮVĚRA SPOJENCŮ

Jako čtvrtý bod uveďme bod se všemi výše uvedenými a z nich tak nějak vyplývající a to je naprostá ztráta důvěry spojenců a zdiskreditování nejen našich tajných služeb, ale celé naší země. Už jen tím, že se prorusky zcela otevřeně nakloněný prezident země veřejně dožaduje seznamů ruských agentů musí působit v očích spojenců dost nedůvěryhodně. Nikdo navíc neví, co si Zeman s takovými informacemi počne a k čemu mu budou dobré. On s nimi přeci nijak naložit nemůže. Maximálně je prodat nebo jít kdákat do veřejných médií a tím teprve naše tajné služby srazit na kolena. Zbavit je veškeré důvěry spojenců a na hodně dlouhou dobu uvalit na naši zemi velké informační embargo. Ne, dávat Zemanovi jakékoli informace takto citlivého obsahu je příliš nebezúečné a může vést ke zničení bezpečnostní reputace naší země. Je to až příliš velké riziko.